Čarověníky z jehličnatých stromů

Čarověník je shluk zdeformovaných větví, které vyrůstají na jehličnatých nebo listnatých stromech vedle normálně rostoucích větví. V naší okrasné zahradě jsme zasadili mnoho známých druhů od různých sběratelů a spolupracujícího šlechtitele. Pro úspěšné pěstování čarověníků je podstatný správný výběr stanoviště. Nároky čarověníků na půdu a prostředí jsou stejné jako původní druhy dřevin, z kterých pocházejí. Díky malým rozměrům těchto dřevin nevyžadují čarověníky tak hluboké a živné půdy, proto je můžeme pěstovat ve skalkách, v zahrádkách a předzahrádkách, v korytech na terase, kde nebývá dostatečná výška zeminy. Je zde však několik pravidel, na která je nutné brát ohled. Bíle a zlatě panašované části jehličnanů jsou citlivé na popálení sluncem a namrznutí, proto je musíme vysazovat do chráněných poloh. Šedé a namodralé druhy se považují za více odolnější. Velmi choulostivé druhy není možné pěstovat jinak než v tranšeji, což je vyhloubený příkop, který je hluboký 2m , 2 – 4m široký , neomezeně dlouhý. Kdekoliv čarověník vysazujeme, dbáme na kvalitu půdy, způsob a termín výsadby, zálivku, hnojení a pravidelnou péči. Proti domácím mazlíčkům je chráníme různými odpuzovači, plašiči nebo elektrickými ohradníky. Čarověníkům můžeme vybrat stanoviště kolem drobných staveb, vstupů do objektů a jiných architektonických prvků. Některé čarověníky mohou být vzrůstnější, bizarně rostoucí, proto na sebe upoutávají pozornost a mohou stát atraktivními zahradními dominantami. Čarověníky vznikají v důsledku napadení stromu parazitující rostlinou, houbou, virem, fytoplazmou, živočichem nebo genetickou mutací. Čarověníky vzniklé mutací je možné využívat v sadařství a okrasném zahrádkářství. Roubováním, řízkováním nebo generativním množením vznikla řada pěkných kultivarů. Jak jsme se s výsadbou popasovali u nás se můžete také podívat v časopise Můj dům.